8. 1. 2022 – první jarní šlápota – Jestřebí bouda
… a taky na chvíli poslední. Ale o tom až později…
… a taky na chvíli poslední. Ale o tom až později…
Rok se s rokem sešel. Krom toho, že jsme zase o něco starší (o rok:), tak máme za ten uplynulý plno nových zážitků, zkušeností, radostí – zkrátka, je v nadcházejících dnech co bilancovat a do nového roku co plánovat a na co se těšit. Věříme, že uplynulý rok i vám přinesl plno radostí a veselých prožitků. Přejeme vám požehnané okamžiky…
Podzimní prázdniny jsme trávili v Tatrách. Termín na konci října nás sice moc neohromoval, ale platnost covidového voucheru nás donutila jednat – a jet. 1. den Z prvního dne nemám ani jednu fotku. Za volantem jsem nefotil (a ani nebyl focen). Míříme do Apartmánu Nataša v Nové Lesné – vesnice s nejkrásnějším výhledem na Tatry. Říkají a asi to tak…
Vyrazili jsme navštívit rytíře. Mno, prý není tak špatně, aby se vzrušovali. Natož pak, aby lezli z hory. Program tedy necháme čistě vrcholový: pívo, párek, výhledy a hybaj dolů/domů.
Podzim 2020 jsme trávili v Krušných horách – na chatě Modřinka. Fotky z vlastivědného výletu do okolí: Rotavské varhany, tok říčky Bystřiny a bývalý důl Rolava u Přebuzi
Naši vážení příznivci, dneska to bude vcelku jednoduché – všichni, jak tu jsme, vám všem přejeme krásné a slunečné prožití Velikonoc, resp. alespoň toho, co z nich ještě zbývá:). Věříme, že zejména děvčata prožila dnešní den bez větších úhon. Děkujeme, že nám zachováváte přízeň:) Těhníkovi PS: Já jsem na fotce taky, jen jsem se záludně ukryl za hledáček foťáku… …
Dva roky a kousek nás dělí od prvního příspěvku s jednoduchým názvem Kačka, kde mj. přišlo poměrně odvážný odhad definitivního počtu dětí ve smečce…
Z kraje minulého roku probíhala anketa o předsevzetí do roku 2018, kterou pořádala Markéta v touze osvojit si nějakou novou dovednost. Sebekriticky přiznáváme, že osvojování si nových dovedností nedopadlo úplně zdárně. Jako větší a lepší výzva se ukázala myšlenka ségry k ségře:)
Milá malá Republiko, přejeme všechno nejlepší k velkému výročí a děkujeme za to, že se tu příjemně žije… No a protože víme, že vlastnoručně vyrobený dárek potěší nejvíc – jeden bychom měli. Jen prosím ještě pár měsíců vydrž – rychleji to nejde;)
…ne, neumřelo nám doma žádné zviřátko (bo žádné nemáme), ale trochu truchlivé to přeci jen je (bo i stroje mají své duše).
Naše milá zlatá stříbrná (potud lichotky) oranžová stoosmačtyřicítko (označení dopravního prostředku), víme, sloužila si nám věrně a oddaně.